První patnáctistránková povídka z nejkrásnějšího vlčáckého tábora na Bizoní louce. Tábor Owanka Peta Tipi přinesl pro nejdéle sloužící vlky celých třicet jedna dní indiánského života v nádherné přírodě Bílých Karpat. Vzpomínal jsem na něj, když jsem seděl u Luhačovické přehrady a měl dvě hodiny čas, než budu muset k dalšímu zákazníkovi. Náhodou jsem měl s sebou malý blok a propisku. Tím to všechno začalo. Vytištěno pouhých 12 ks pro Vrabčáka, Čepičku, Méďu,, Sallyho, Berťu (Dejl), Cipíska, Půlčika, Bobra, Vikomta, Prófu a Lišáka. Obsahovala kapitoly Na počátku bylo tma, Seznamovací večírek, Kterak zahrabán do jehličí neusnouti, Slovník - Jídelna, Bylo - Robinek.

Chtěl jsem nakopnoout kluky z oddílu k psaní kroniky a oprášil jsem povídku z roku 1998. Dopsal pár napínavějších kapitol a rozdal po oddílu. Ohlasy byly docela příznivé a do kroniky stejně nikdo nepsal.

Byl jsem nemocný, vlastnil jsem notebook, tak jsem začal v posteli místo čtení dopisovat Údolí dvou řek. Vzpomněl jsem si na náš dávný projekt s Orlíkem, Tichošlápkem, Kaštánkem, Kuličkou ... natočit první vícedimenzionální oddílový film. Šlo o dva tábory ve dvou různých světech, v klasickém hodném světě a alternativním zlém postapokalyptickém světě, které se začnou vzájemně prolínat. Scénář byl hotov, film jsme nikdy nenatočili. Ale vznikly další kapitoly UDR - První ráno, Vítám nový den, Slovník - Bocmanka a kuchyně, Ovečky, Šok, Probuzení, Dlouhá cesta za ovčí babičkou. Civilizace ze dne na den skončí, boj o přežití začíná.

Konečně jsem se dokopal a zareagoval na připomínky čtenářů. Zjednodušil jsem dějovou linku, doplnil fotografie a vydal první pořádný samizdat formátu A4 v pevných deskách, s kroužkovou vazbou a první ručně malovanou stránkou - co kniha to originál, 38 výtisků. Zájem mě překvapil, musel jsem dodělat ještě 20 kusů a kroužkování  a malování jsem měl plné zuby. Jestli ještě někdy budu vydávat knihu, tak v tiskárně :-)